Jedem! Jak plánuji dovolenou od A do Z

Ahoj všem!

pojďme předstírat, že blog neležel 5 měsíců ladem a hurá rovnou na věc. S blížícím se létem se mi v inboxu na instagramu čím dál častěji objevují zprávy týkající se plánování dovolené. Nejsem si úplně jistá, že Vám odhalím nějaká kouzla a čáry, protože ona to přeci jen není žádná věda, ale třeba se zde pár tipů a triků najde.

 

Přestože se níže budu věnovat cestování na vlastní pěst, tak věnuji jeden odstaveček dovoleným s cestovkou.

Nic proti tomu nemám, párkrát jsem tak byla a relativně bez problému, jen je to na můj vkus trošku nuda a oberu se tím o úžasnou část plánování. Takže s cestovkou nejezdím, pokud to není ultra výhodné (byli jsme tak třeba na Srí-lance – s cestovkou levnější jak na vlastní pěst) nebo pokud se chci fakt válet někde u bazénu a týden v kuse odpočívat (byli jsme tak na Ibize). Vždycky jsem zájezdy kupovala přes airstop.cz, což je zprostředkovatel německých cestovek a nikdy (rozuměj celkem tuším 4x) jsem neměla žádný problém.

Ale na cestování mě baví fáze plánování, vybírání i neprvoplánových míst k vidění, takže většinou jezdím na vlastní pěst. Jak to tedy vypadá?

  1. Kam pojedem

Varianta A: Narazím na akční letenku. Nemám tedy apriori vymyšlenou destinaci, ale spíš na mě někde vyskočí něco, co nemohu nechat ležet (jako například podzimní New York za 5 000 CZK). Článek na mou strategii na letenky jsem už psala zde: http://food-paper-travel.blogspot.cz/2015/05/ma-strategie-na-nizkonakladove-letenky.html a je to pořád plus mínus aktuální. V 99% procentech případů na mě vyskočí na FB příspěvek zaleťsi, cestujlevne atd. a je to.

 

Varianta B: Mám v merku nějakou destinaci, přibližné datum, kdy můžu jet a musím si najít letenku vyhovující mému budgetu. To je typický případ letní rodinné dovolené.

Většinou začínám na kiwi.com. Líbí se mi jejich mapa, která ukazuje přibližné ceny prakticky všude po světě na jeden pohled, takže člověk má hned přibližnou představu, kolik peněz ho to bude stát a jestli třeba o kousek vedle nezaplatí o polovinu míň.

Dále checkuji pelikan.cz a koukám do sekce akční letenky – většinou filtruji dle „nejvzdálenější“, protože to jsou ty nejatraktivnější letenky, nicméně filtrovat můžete dle různých parametrů.

 

Z těchto dvou většinou „vytřískám“ nějakou hrubou představu – př. Seychelly, v létě, do 15 tisíc za osobu.

Následně destinaci a termín proženu letuska.cz, kralovna.cz, skyscanner, momondo, studentagency. (co se týče low cost letenek po Evropě, využívám azair.eu nebo přímo stránky ryanair, wizzair). Ač se to nezdá, tak ceny se můžou lišit o několik tisíc. Pokud jste aspoň trošku flexibilní v datech, pak projeďte veškeré možné varianty, jak většina z Vás ví, odlet ve středu vs. odlet ve čtvrtek může mít vliv na cenu i v řádu několika tisícovek. (já jsem teď posunula náš odlet z neděle na pátek a letenka byla hned o 3 000 Kč levnější).

Před finálním odkliknutím letenky checkuju web ministerstva zahraničí a pokud je tam nějaké varování, vyhodnotím si, zda chci to riziko podstoupit nebo ne. Jo a taky checkuju samozřejmě počasí – abych nejela na dovolenou v období tornád a podobně.

Př. v zimě se objevily fajnově naceněné letenky na Madagascar. Jásala jsem, dokud jsem si nepřečetla, že tam řádí mor. Pro sebe jsem si vyhodnotila, že je to riziko, které s miminem podstupovat nechci, takže z toho nic nebylo. Ale tyhle hranice má fakt každý jinde. Minimálně je ale dobré být informován.

Zkontrolujte si délku přestupů, levné letenky často mohou mít delší layovers – leteckých společností, které Vám hradí hotel v obdobných případech je naprosté minimum, obzvlášť pro nás, plebs, co lítá v economy:-) Takže pokud máte budget, už před koupením letenky si rozmyslete, kde budete bydlet a na kolik vás tedy ve finále vyjde letenka = letenka + ubytko + případný transfer z letiště na ubytko a zpět. Za mých starých dobrých časů jsem prostě vždycky přečkala byť noc na letišti, ale to už s miminem úplně nejde.

U varianty A i u varinaty B čekám (!!!) až budu mít letenku potvrzenou a vystavenou. Už jsem se párkrát spálila🙂

TIP: Pokud s sebou máte kojence do 2 let, za kterého se neplatí plná cena (většinou jen minimální poplatek) pak si zkontrolujte, že prodejce Vám to nenaúčtuje jako plnou letenku. Například pelikan.cz to tak má, kiwi někde taky (kiwi má navíc poměrně vysoké servisní poplatky). Když jsem však tu samou letenku teď kupovala přes Student Agency, tak mi správně naúčtovali jen poplatek pár stokorun. Myslím, že je to jen chyba někde u nich v systému, nicméně pokud Vám tyto portály naúčtují za kojence plnou cenu letenky, zkuste jim zavolat nebo zkusit jiný portál.

 

2. Co všechno chci v dané destinaci vidět?

Jako jo, je to asi trapný, ale většinou fakt hodím do googlu „best places to see in ….“ 😀 Od toho se dá vždycky odpíchnout. Taky se snažím najít na instagramu hashtagy pro příslušnou zemi/oblast – v CZ třeba #visitczechrepublic – a projíždím ve volné chvilce a ukládám, co mě zaujme. Když mám čas, tak projíždím i Pinterest. Z toho mi ve finále vypadne to, co chci bezpodmínečně vidět a co můžu případně oželit. Většinou jdu fakt po památkách, přírodě a podobně. Přestože jsem nadšený gastroturista, tak jídlo plánuji podle toho, kde budem a ne naopak. V této fázi většinou i zjišťuji, kolik stojí vstupy, protože občas se mi něco líbí, ale když je k tomu šílené vstupné, tak jsem ochotná to oželet.

TIP: Pro cesty s dítětem googlím navíc „what to do in… with a toddler“ a ptám se ve skupinách o cestování s dětmi (na FB: Travel Mad Families, Worldschoolers, Cestování po světe s dětmi).

 

3. Budeme na jednom místě nebo se budeme přesouvat?

Na základě hrubého itineráře se rozhoduju, jestli se budeme přesouvat nebo ne. Může se stát, že bude lepší zůstat na jednom místě a jen třeba vyjet na nějaký daytrip (např. když jsme byli naposled v Israeli, základna Tel Aviv, kam jsme se vždycky z výletu večer vrátili) nebo jestli se po pár dnech přesuneme dál (např. teď Seychelly, pár dní na každém ostrově).

Pokud zůstáváme na jednom místě:

MHD vs. půjčení auta: Pokud to aspoň trochu jde, preferuji MHD, zjistím si, jak to jezdí, jak moc spolehlivě to jezdí, kolik to stojí. Stáhnu si ekvivalent našeho IDOS pro danou zemi, pokud existuje, ať to mám po ruce.

Půjčení auta: Pokud se rozhodneme půjčit si auto, tak nikdy neřídím:D Protože já mám fakt smůlu a určitě bych bourala:D Nicméně googlím o sto šest, jaká autopůjčovna je v dané oblasti nej(levnější) v kombinaci s tím, kde nebudou vyžadovat kreditku (jakože ne debitku) protože jí (už) nevlastním. Většinou se dají sehnat místní autopůjčovny, kde jim stačí nechat na místě cash deposit, který při vrácení auta odevzdáte (zpravidla 500 EUR), případně nechtějí deposit vůbec (např. Maroko).

A normálně zas google „car rental in ….. without credit card“, to vyhodí rovnou autopůjčovny a určitě diskuze na tripadvisoru, když člověk nějaké přečte, většinou se to opakuje a máte jasno:-)

Pak jsou tu samozřejmě varianty jako motorka/scooter/tuk tuk….ale je to ve finále to samý.

Ještě je tu možnost využití spolujízdy, projeli jsme takto například Normandii přes blablacar a vyšlo to lépe jak auto či vlak. Pozjišťujte, co v dané zemi nejvíc frčí, v Evropě blablacar, mimo Evropu jsem osobně nezkoušela nic.

Pokud se přesouváme:

Platí prakticky to samé co výše. Pokud vyloženě roadtrip, pak je potřeba řešit přejezdy – jak dlouho, ráno/večer atd. Pokud se přesouváme MHD, pak tušit minimálně kdy jede první a kdy poslední spoj. Pokud řídíte, je nutné si zjistit stav silnic, aby měl člověk představu, jak dlouho pojede třeba 70km přejezd. Někde je to záležitost na 40 minut, jinde to můžete jet půl dne a je fajn nebýt překvapen. Nás takhle trošku zaskočily některé komunikace v Albánii – není „rychlostní silnice” jako rychlostní silnice.

4. Ubytování

Když mám jasný itinerář, můžu začít hledat ubytování. Je pro mě naprosto upřímně většinou rozhodující cena. Nejedu na druhej konec světa, abych byla zavřená (byť v nádherným) apartmánu, takže se většinou snažím najít co nejlevnější ubytování v rozumné lokalitě.

a. Airbnb

moje preferovaná služba. Za pár šlupek tam (většinou) člověk sežene přesně co potřebuje, detailněji jsem se k Airbnb rozepisovala zde, kdo by si chtěl počíst.

TIP: Pozor na Airbnb s dětmi, vždy se podívejte od podmínek, jestli tam náhodou není „nevhodné nebo nebezpečné pro děti do 2 let”, případně někdo má napsáno do 12 let. Ne každý chce v bytě malé dítě. Přestože je někde tato poznámka a vy zadáte že jedete s malým dítěte, tak Airbnb Vás to nechá booknout, tak pozor!!!

b. Hotely

Často ale také spím v hotelích. Protože už jezdím dlouho s booking.com, nabízí mi poměrně slušné slevy a proto většinou hledám tam. Poslední dobou má velmi dobré ceny agoda.com, kde se mi daří najít ještě levnější ubytko než na booking.com. Pak to většinou vrznu ještě cvičně do trivago a pak vyberu hotel, co mi padl do oka a bookuji tam, kde je to nejlevnější. Pozor, ještě je dobré jít i rovnou na stránky hotelu, kde se může stát, že nejlevnější je si to rezervovat napřímo u nich.

U booking.com / agoda.com pak koukám na rozdíly v cenách zrušitelná vs. nezrušitelná rezervace – většinou beru tu nezrušitelnou, protože vím, že prostě pojedu a je zpravidla o pár stovek levnější. Pak také koukám na možnost snídaní, někde je její přidání za cenu dobrou, jinde je to úplný nesmysl, tak vynechám.

U hotelů je pro mě důležité:

  • kde je (vzdálenost od toho, kam se chci podívat)
  • zda je v ceně snídaně nebo ne
  • vlastní koupelna
  • dítě do 2 let zdarma
  • hodnocení ostatních (pročtu si hodnocení a zjišťuji, co konkrétně lidem vadilo – protože mě to třeba vadit vůbec nemusí, např. časté stížnosti na malé místnosti apod., to je mi úplně šumák)
  • možnost uvařit si – zde záleží na zemi, pokud není drahé se stravovat v restauracích pak ok, ale jinak preferuji možnost si sem tam něco uvařit sama, ale je fakt, že pak radši volím airbnb
  • Vzdálenost od MHD, pokud se tam plánuji dostat MHD

TIP: U hotelů se mi občas už stalo,že když jsem dala filtr 2 dospělí a kojenec, nacházelo mi to jen 3 lůžkové pokoje, přestože pro kojence zvlášť postel ani postýlku nevyžaduji. Proto je fajn to filtrovat na dvě osoby, kojence do parametrů nezadávat a pak zkontrolovat podmínky konkrétního vybraného hotelu – většinou tam někde v popisu mají, že dítě do dvou let je zdarma, pokud spí na již existujících lůžkách. Případně zkuste vložit do poznámky informaci, že přijedete s kojencem do dvou let, co bude spát v posteli s Vámi, jestli je to ok.

5. Jídlo

Při dovolené na vlastní pěst je většinou nutné řešit po vlastní ose i stravování. Zde přichází na řadu instagram/blogy/google a jakožto nadšený gastroturista hledám, které hotspots mi nemůžou ujít.

Dále googlím, kolik dám za večeři v běžné restauraci, kolik co stojí, co se vyplatí a nevyplatí kupovat – protože ač se to zdá logický, tak mě nikdy nepřestanou udivovat stížnosti na to, „jak teda všichni tvrdili, jak je na Bali levno, a když jsem si chtěl koupit sýr, tak jsem valil oči“. Na druhou stranu to neřeším nějak do detailů, prostě nakupuju až na místě v obchodě a vidím na co mám a na co ne. Ale je fajn vědět, co je považováno za „drahou“ večeři a co je ještě v normě. U těch obchodů je taky obecně fajn zjistit, kdy mají otevřeno, jestli je nějaký den, kdy člověk prostě nenakoupí, případně nepadne na váš pobyt nějaký místní státní svátek a podobně.

Pokud bydlíte u místních, pak toho rozhodně využijte a zeptejte se, kam zajít na jídlo, případně, pokud máte odvahu, se rovnou zeptejte hostitele, jestli by Vám třeba neuvařil tradiční místní jídlo – sem tam to nabídnou rovnou sami, opět záleží na situaci:-).

TIP: Ohledně jídla pro Brambůrka – často se mě ptáte, ale já k tomu upřímně moc rady bohužel nemám. Byl dlouho téměř výhradně kojen, jíst prostě nechtěl a teď už zas má věk, kdy může jíst to, co já. Kupuju mu věci normálně v obchodech a v restauracích, tam tedy něco, co je tepelně upraveno (ale zas záleží na destinaci), a prostě mi většinou jí z talíře.

6. Peníze

Jezdím do zemí, kde je možnost vybrat si peníze z bankomatu, minimálně na letišti či v hlavním městě a zpravidla si tedy místní měnu vybírám na místě z bankomatu. Momentálně čekám na revolut kreditku (jakože debitku), což je pro tyto účely bezesporu nejlepší možnost. Nicméně ve zkratce prostě co jde, platím kartou, co nejde, platím cash, který si vybírám z bankomatu na místě. S sebou mám v hotovosti většinou nějakou rezervu ala 100-200 EUR pro všechny čerty. (Zas záleží na zemi/délce pobytu atd.)

Pokud to není nezbytně nutné, směnárnám se vyhýbám, ale někdy to nejde. Pak si stačí předem vygooglit kurz a podle něj si případně směnárnu vybrat.

7. Pojištění

Zpravidla se pojišťuji online přes https://www.ervpojistovna.cz/. Když jsem jako těhotná chtěla jet tuším ve 30tt ještě na výlet, byla to jediná pojišťovna, která mě byla ochotná pojistit. Ostatní, pokud si správně pamatuji mají strop 28tt, ERV má až 32tt. No a už jsem u nich zůstala, nic hlubšího v tom není:-) Já ocením zejména šup šup rychlost online, protože si na to vzpomenu zpravidla večer předem před odjezdem:-)

8. Appky

Většinou neodjíždím bez stažení Triposo appky pro příslušnou destinaci, jezdím s tím roky a už se mi několikrát vyplatila. Je to jakýsi koncentrát FB, instagramu, tripadvisoru, bookingu a google map ohromady. Na jednom místě jsou všechny památky, restaurace, obchody s hodnocením, které si můžete označit jako „chci navštívit” a na místě Vám pak appka spočítá nejlepší okruh, odkud-kam jít a neminout žádný s vámi označených bodů. Mapa frčí offline, takže to lze i bez dat a wifi a to je na tom ve finále to nej!:-)

Jak jsem psala výše, taky se snažím si předem stáhnout místní verzi IDOSu, je to vhodné nejen tedy skrz dopravní rozvrh, ale v Izraeli například byly někde zastávky psány jen arabštinou, zatímco appka měla název jak latinkou tak arabštinou a já tak – i když arabsky neumím – jsem mohla porovnávat znaky, jestli to sedí a můžu vystoupit:-)

Ráda bych si více hlídala, kolik kde za co utratím, tam se nejlíp jeví appka Spendee, kde si můžete vesele logovat každý utracený cent a přidávat to i do různých kategorií pro lepší přehled.

Zvažte i slovník, pokud se chystáte někam, kde angličtinou nevládnou, ať se kdyžtak můžete doptat na základní věci.

Pffff a to je k samotnému plánování vše. Balí se na to samozřejmě kupa dalších věcí, jako co s sebou, co nechat doma, ale to by už fakt nebyl článek na blog, ale kratší kniha!:-)

Mějte se krásně a cestování zdar!
K.