Dokopu se k minimalistickému šatníku/capsule wardrobe?

Ahoj všem!

už pár dní se mi na Pinterestu plní board o capsule wardrobe. O tomto konceptu už vím nějakou dobu, ale až teď, z nějakého důvodu, mě napadlo to zkusit.

Jestli si klepete na čelo, že minimalismus je teď děsně cool a in, tak předestírám, že nemám vůbec zájem na tom, být minimalista. Jen mi poslední dobou můj šatník moc nevyhovuje a to hned z několika důvodů.

1. Spousta věcí je mi velkých. Jsem z těch šťastlivců, kteří po porodu hubnou a hubnou a mám snad o 8 kilo méně jak před těhotenstvím, což mě těší, přijde mi, že mám (až na ochablej zadek :D) postavičku jak lusk, jak se říká (je to moc sebestředný?:D), ale bohužel jsem takovou snad nikdy neměla a tudíž nemám ani moc oblečení, které bych si na to svoje nové tělo mohla dát. Navíc se bojím toho, že jak přestanu kojit, tak zas přiberu a budu ten šatník obměňovat znovu. Dokoupila jsem si ve výprodejích pár věcí – prodloužené džíny z FF za 249Kč jsou velká krása – a nevím, jestli investovat i do dražších věcí, abych je nenosila pár měsíců a pak to nepraskalo ve švech:-(

2. Stárnu a měním životní styl. Je na čase si přiznat, že mi už není dvacet, na diskotéku už v tygrovaným topíku a podpatcích nepůjdu a navíc mám dítě, které si do mě dřív nebo později utře pusu, ruce…i ten zadek 😀 Ze šatníku rozlítané studentky by se měl stát šatník mladé upravené zaměstnané ženy (to zní tak vznešeně:D). Přijde mi, že mám v šatníku pár kousků, které sedí stylu, jaký bych momentálně chtěla mít – takovej business casual – vyrostla jsem v korporátu, ale zároveň pořád někde lítám, takže elegantně, ale hlavně pohodlně. Těch kousků je v celém šatníku zlomek. Taky tam mám spoustu bavlněných triček s nápisy, které nenosím, nemám kam. Mám celkem hodně sportovního oblečení a přitom moc nesportuji. A mohla bych pokračovat.

Nemyslím si, že je nutný natáhnout důchodky a nosit jen sukně ke kotníkům, protože mi táhne na třicet, ale přeci jen si myslím, že jsem už ve věku, kdy bych měla vědět, co mi sluší, co unosím, v čem vypadám dobře v zaměstnání, v čem o víkendu ve městě na fesťáku a že kvalita by měla vyhrát nad kvantitou (což neznamená víc drahého a míň levného, to pozor!).

3. Mám toho hodně a tak ani nevím, co mám. Doma mám klasickou vestavěnou skříň a většinu šuplíků jsem přeskládala dle Marie Kondo, což se mi celkem daří udržovat, ale pak mám v té samé skříni věšák, kde mám často na jednom ramínku třeba 3 věci, košile přes sebe a vlastně tak ani nevím, co tam všechno mám. Ani nemluvím o separé skříni se zimníma věcma, kde taky některé bundy mám dvě na sobě a mohla bych opět pokračovat.

4. Mám v šatníku několik věcí “na opravení”. Už několik let. Já vím, že to je ostuda, ale zároveň je to holt skutečnost. Že mám na některých pyžamech díru, že mám ve skříni už 4(!!) roky bundu, u které je třeba vyměnit zip. Že mám na šatech vypáranou záložku, rozjetej zip, kabát s potrhanou podšívkou a podobně. A to mám doma šicí stroj a umím šít!:D Takže opravit nebo vyhodit, frajerko.

Co je to vlastně „capsule wardrobe”?

Jedná se o jakýsi koncept, kde máte od každého druhu oblečení pár kousků ale v takových vzorech/materiálech/střizích, že se to dá vše vzájemně kombinovat. Moc hezká ukázka je třeba zde:

 

Zdroj: http://siempreguapaconnormacano.blogspot.cz/search?updated-max=2016-04-21T12:36:00%2B02:00&max-results=10&start=389&by-date=false

 

Většina příznivců tohoto systému má “kapsuli” pro každé roční období, takže máte zpravidla 15 – 20 kousků pro každé roční období.

Zde pěkná ukázka sportovního “máma” stylu: https://styleyoursenses.com/fall-capsule-wardrobe-for-busy-moms/

Pokud máte radši videa, celkem se mi líbí Audrey Coyne a seriál od Erin Elizabeth a The Anna Edit

 

Těch variací na capsule wardrobe je mnoho. Někdo se drží striktně 10 kousků a šmitec. Někdo bere 10 kousků jako základ a dovolí si několik doplňků navíc a podobně.

Čím víc jsem četla o CW článků, tím víc se mi ten koncept líbí. Zejména kvůli tomu, že většina “návodů” hodně pracuje se střihy, materiály a barvami. Já jsem až v posledních pár letech začala luštit nějaké cedulky, vždycky jsem se rozhodovala stylem spíš líbí/nelíbí a až vlastně když jsem začala šít, jsem se také odhodlala víc zkoumat materiál a péči.

ZDROJ: http://www.flipandstyle.com/2016/12/how-to-build-a-capsule-wardrobe.html

A ať se tu jen nevypisuju a hodím nějaké užitečné info. Pokud Vás to láká, doporučuji si stáhnout pracovní sešit z blogu Encircled (ZDEl). Přijde mi to parádně udělaný právě kvůli tomu, že Vám to pomůže uvědomit si, co vlastně nosíte, co Vám sluší, co je Vám pohodlné a v čem trávíte nejvíc času.

A když se zamyslím, čí styl se mi nevíc líbí? Nesleduji primárně fashion blogy, spíš člověk skrz instagram sleduje kdekoho a já se nejvíc kochám Táňou (@vanitytimeblog), Simčou (@stylecookbook), občas si říkám, že bych měla mít víc odvahy, protože se mi moc líbí outfity Báry (@bk_blog). Některé dívčí outffity u Julie@galmeetsglam a jednoduchý styl @melissasoldera.

Kdybych na to měla, oblékám se asi jen v Pietro Filipi. Když jsem se nad svým šatníkem zamyslela tak nejvíc věcí z těch nejoblíbenějších je právě odtamtud a sedí mi nejen střihem, ale i materiály. Tak snad až se vrátím do práce, opět si dopřeju pár nových kousků, přeci jen z toho rodičáku to jde hůř:D Pár, ale skvělých věcí mám z Massimo Dutti, které ale nemám nikde poblíž, což je velká škoda. Líbí se mi věci All Saints, kde ale bohužel nejsem spokojená s materiály. Mám odtamtud několik věcí, které jsou střihem super, ale materiál je vzhledem k ceně zklamání. Z levnějších značek se mi poslední dobou opravdu líbí v Tescu, respektive F&F. Přiznávám, že nedám dopustit na basic trička z Primarku. Tam je poměr cena/výkon absolutně nepokořitelný.

 

Zde se dostávám k tomu, že bych si chtěla i pár věcí ušít. Nejsem stále natolik morálně na výši, abych se komplet vzdala fast fashion, ale samozřejmě mám dobrý pocit z toho, když si koupím látku a pak vím kdo a kde to šil:-)

K ušití, tak uvidíme:-)

Mým největším problémem je asi se těch věcí ZBAVIT. Je mi to líto, často tomu nic není, ale jsem líná to někam fotit a stokrát s někým řešit kolik to odkud kam přesně měří a jestli tričko za 50 korun pošlu na dobírku. Darování oblečení je pěkná věc, ale (a asi některé naštvu) v dnešní době o to málokdo stojí. A je mi líto to navždy odevzdat textilním kontejnerům….ale není zbytí. Musím zatnout zuby a jít do toho. Myslím, že se mi uleví.

Celkově se mi poslední dobou začíná líbit ta myšlenka, že aby měl člověk čistou hlavu, musí mít čisto kolem sebe. Takže přehledný a svám způsobem “poloprázdný” šatník mě nebude dusit každé ráno jen co otevřu skříň. Kdo ví.

Zdroj: http://apairandasparediy.com/2017/04/neutral-wardrobe-colours/

Co vy? Máte, znáte, líbí, nelíbí? Jste pravidelní třídiči, nebo ten svetr po babičce schováváte, protože se bude ještě někdy určitě hodit? Dejte mi vědět!

Mějte se krásně!
K.