Ze St. Wolfgang do St. Gilgen – nejsem z cukru!

Ahoj všem!

v druhém díle mého rakouského výletu se vydáme pěšky ze St. Wolfgangu  (o kterém jsem psala zde) do dalšího městečka na břehu jezera Wolfgangsee a to do St. Gilgenu. Výlet se mi trošku protáhl, ale o tom až za chvíli!:-)

Po vydatné snídani bylo na čase nás zabalit a promyslet, jestli nechám batoh v hotelu a pak se pro něj vrátím, nebo si to vezmu všechno rovnou s sebou, abych mohla pokračovat rovnou do Bad Ischl. Nakonec jsem se hecla a jakožto zkušená mula táhla všechno s sebou. Hned jak se Brambůrek dopoledne prospal, jsme krátce před polednem vyrazili na cestu.

Po asfaltce se šlo samo a i přes zamračené počasí jsem si užívala výhledy na jezero. Po chvilce jsem došla do vesničky Ried, kde mi do oka padla restaurace Falkenstein Gasthaus a při pohledu na menu bylo rozhodnuto. „Kázešpecl“ je mé oblíbené lyžařské jídlo, ale naposledy jsem byla na sjezdovce snad před třemi lety. Malý pivo a salát k tomu a o 15 EUR lehčí jsem mohla pokračovat v cestě:-) Jídlo bylo supr a jako všude, milá obsluha v tradičním oblečení, tomu všemu dodala parádní atmosféru!

Za Riedem už asfaltka uhnula do lesa a mě čekalo pár kiláčků ke kostelu Falkenstein. Trošku jsem se zapotila, protože poslední půl hodinku byla stezka celkem strmá a přeci jen s osmi kily na břiše a deseti na zádech, mi bylo trošku horko:D

Legenda praví, že kostel začal stavět Svatý Wolfgang na místě, kam se mu zasekla sekera, kterou hodil před sebe a místo, kde se zasekla, považoval za znamení od Boha, že zde má začít stavět. Abych řekla pravdu, tak jsem od Falkensteinkirche čekala trošku víc, samo o sobě to není uplně něco extra, ale procházka k němu a pak od něj, s výhledy na jezero, opravdu stojí za to.

Abych se nemohla kochat moc dlouho, tak začalo pršet a navíc jsem měla naplánováno, že kolem čtvrté se svezu lodičkou do St. Gilgenu od jezera, takže jsem musela trošku kopnout do vrtule. Zastávka lodě se taky jmenuje Furberg a od kostela se k ní jde asi 40 minut. Bohužel tam loď začíná stavět až v květnu a já tam byla v dubnu, ups! Samozřejmě jsem to zjistila až v momentě, kdy jsem s jazykem na vestě doběhla k zastávce, takže jsem si výlet protáhla o pár kilometrů, protože jsem musela dojít opět podél jezera až do St. Gilgenu na bus. Nicméně i ze St. Gilgenu jezdí loď zpátky do St. Wolfgang, pokud byste se potřebovali vracet.

 

St. Gilgen je malebné rakouské městečko, stejně jako St. Wolfgang. Čekání na autobus jsem si zkrátila v Cafe Nannerl na Kirchenplatz, kde se mi upřímně ale zas tak moc nelíbilo. Dortík byl supr, ale kafe nic moc a číšník trošku znuděnej.

Na http://fahrplan.oebb.at/bin/query.exe/en? jsem si jednoduše našla spoj do Bad Ischl, protože v centru St. Gilgenu je všude přístupná „městská“ wifi. Pozdě odpoledne už jsme se busem vezli po druhém břehu jezera do Bad Ischl, kde na nás čekala Airbnb „host“ a bylo na čase sebrat síly na výlet do Hallstatu!:-)

Celý výlet mi zabral přibližně pět hodit. Kdo byste se chtěl vydat s dětmi, tak na kočárek to není, ale chodci to nejspíš uťapou. Vemte si s sebou dostatek tekutin, protože po cestě není tolik příležitostí k občerstvení.

Příště už se vydáme do vyhlášeného Hallstatu a že se máte na co těšit!!:-)

 

Mějte se krásně!

K.