Srbsko – výstup na Trem s živou zátěží

Niš. Srbsko. Co? Kde to je? Bělehrad bych ještě na mapě vypíchla, ale Niš jsem musela pogooglit. Třetí největší město v zemi, kde je pár zajímavostí, ale program tak na den. Proto jsem začala zjišťovat zajímavosti v okolí. Srbsko má nádhernou přírodu, národní parky plné úžasných treků, ale všechno bylo poměrně daleko, takže jsem nakonec zůstala v těsném okolí – pohoří Suva Planina, konkrétně vrchol Trem, což vydalo přesně na jeden celodenní výlet.

Z Niše máte nejlepší vzít si taxík do vesnice Bojanina Voda, cena je 1200 srbských dinárů, čili cca 260 Kč za jednu cestu. Taxík Vás vyhodí u Planinarského domu, kde přímo začíná turistická stezka značená bílým kolečkem s červeným ohraničením. Internet hlásil, že cesta tam a zpět trvá 6-8 hodin, takže jsem vyrazila brzy ráno, protože jsem chtěla mít dostatečnou časovou rezervu a neriskovat návrat za tmy. Trek začíná štěrkovou cestou, která po pár set metrech uhne do lesa. Hned na začátku je taky pramen pitné vody, která je opravdu vynikající, určitě ochutnejte! Případně po cestě zpět doplňte zásoby, jako já!

Celkově se jde se dobře, není to nijak náročný ani exponovaný terén. Největší „překážkou“ byl jeden spadlý strom, který zvládne ladně přeskočit každý, kdo má dvě nohy!:-) Potkala jsem opravdu hodně lidí na lovu medvědího česneku, tak mi přišlo milé, že i pár stovek kilometrů od domova lidé dělají to samé:-)  Po hodině a půl chůze se člověk dostane na hřeben, který spojuje Trem a Sokolov kamen, což je druhý vrchol, který se majestátně tyčí na většině fotek! Fyzicky zdatní můžou zkusit oba vrcholy v jeden den, mělo by Vám to zabrat přibližně o tři hodinky víc.

U rozcestníku jsem si dala pauzu, nachytala nějaký ten bronz, protože vyšlo parádní počasí a bylo na čase se vydat dál. Trošku jsem se bála sněhu, který se objevil při přechodu lesa a hřebenu, ale zbytečně, fakt to byly už zbytečky a na samotné cestě sníh nebyl vůbec. V džínách a tričku jsem se celkem pekla, protože na sluníčku teploty určitě atakovaly třicítku (konec března), ale odhazovat jsem už neměla co 😀
Po hřebenu se jde po otevřeném terénu, takže si umím představit, že když fouká, může to být trošku náročnější, ale já měla štěstí na supr počasí a mohla se kochat nádhernou jarní přírodou! Druhá půlka cesty mi ke konci už přišla nekonečná, protože jsem si vždycky říkala, za tímhle hupem už to určitě bude…a nebylo:D Nakonec jsem se ale úspěšně kolem poledne dostala na vrchol! Dohnala jsem manželský pár, který nás předběhl právě u rozcestníku a nemusel se narozdíl ode mě zdržovat servisováním živé zátěže! Bylo to strašně milý, protože víc jak hory si fotili mě s Brambůrkem a pán (na fotce níže) dokonce trval na tom, že se musí vyfotit spolu, že to ukáže dceři, že se nemusí bát vyrazit!:-)
Nahoře byla celkem mlha a tak jsem se nezdržela moc dlouho, pití, sváča, povinné fotky s vrcholovým kamenem a hurá dolů! Cestu zpět jsem si vyloženě užívala, protože počasí bylo parádní, pro mě to bylo první letošní pořádný sluníčko a ve spojení s pohybem jsem byla sjetá Dčkem a endorfiny! Po cestě zpět jsme už potkali podstatně víc lidí, evidentně to lidi stíhají i za odpoledne, takže kdo jste sportovec, zvažte právě rozšíření trasy třeba na Sokolov kamen.
Po čtvrté odpoledne už jsem čekala na taxík zpět a kecala bych, kdybych řekla, že jsem neměla dost! Každopádně fakt to nebyl nijak náročný trek, jen pokud člověk nese na břiše živý batoh, samozřejmě se to trošku ztíží:-) Po cestě jsem potkala i skupinu (polských) školáku, odhadem tak 12 let, takže kdo máte odrostlejší děti, nebo mimina do nosítka, je to fakt v klidu.
Mě čekal návrat zpět do Niše. Pokud ale máte chuť, zkuste si přidat do itineráře zastávku v Niška Banja, což je lázeňská vesnička právě mezi Bojanina Voda a Nišem. Můžete se tam ubytovat s komplet welness balíčkem a nechat se od rána do večera opečovávat za ceny podstatně příznivější než třeba v rakouském Laa nebo v Maďarsku. Samozřejmě je možné jen navštívit bazén nebo se třeba jen projít po městě. (Přehled wellness programů najdete třeba zde: http://www.radonnb.co.rs/en/price-list-wellness-package.
Večer jsem odpadla během uspávání, takže nemůžu říct, že mě to nezmohlo, ale rozhodně stál výšlap za to a můžu ho všem vřele doporučit!
Pokud máte chuť, tady je i video z mého výšlapu, pouštět na vlastní nebezpečí! Gopro jsem držela v ruce poprvé, takže na některých záběrech mám dlaň a na jiných nemalou třesavku!

 

Mějte se krásně!
K.